Doma je doma

A není tady vůbec špatně. Cesta do vlasti proběhla bez potíží, což mě vzhledem k cestě tam upřímně potěšilo.

Úkoly na další dny:

 - vyrovnat se s časovým posunem

 - vyprat všechno, co nelibě páchne; tedy vyprat vše

 - zpracovat fotky, vystavit je na web a dát sem odkaz

 - začít normálně jíst

 - přinutit se zase začit pracovat

A co se mi doma líbí?

 - Jídlo; i obyčejný rohlík je mi teď dražší než koláče před odjezdem (ne že bych teď tím koláčem nějak pohrdal, to ne)

 - Lidi; nikdo mi tu nelže, lidé jsou na sebe slušní (mám obavu, že jsem navyklý na jiné normy a bude dhvíli trvat, než se přizpůsobím), usmívají se a vím, co se od nich dá čekat

 - Bezpečnost; v Brně se nebojím odložit krosnu na moment na chodník, protože mi ji nikdo neukradne. Nebo ano?

 - Pohodlí a jistota; při cestování nikdy nevíte, kde budete večer a jak bude vypadat další místo, kde budete spát. Je to únavné.