La Paz
Diky vsem za maily, omlouvam se ze neodpovidam - slovo internet tady ma jiny vyznam nez doma a jsem rad, kdyz se dostanu k tomu napsat neco sem... Navic mistni pocitace pamatuji uz hodne.
Titicaca je uzasne misto. Modrejsi a cistejsi vodu nikde neuvidite. Pridal se k nam Soki, inzenyr z La Pazu, a na jeho radu jsme vyrazili pesky z Copacabany do mista, odkud vyrazeji lode na Isla del Sol. Cesta vedla skrz male vesnice, plne tradicnich kroju, zemedelstvi a domorodcu. Jeden podnikavy kluk, ktery tvrdil, ze mu je 15 (a vypadal na max 12) nam nabidl, ze nas na ostrov odveze. Pravda, jeho lod mela delku asi 3 metry a dychavicny motor, ale zazitek to byl skvely, protoze jsme se skoro dotykali hladiny. Zpatecni cesta ¨vodnim autobusem¨ byla nuda. Na ostrove jsme se ubytovali, druhy den si ho ve spechu prosli (je fakt nadherny a skoda, ze jsme nemeli vic casu), a utikali na autobus do La Paz.
Po ceste nas cekal jeden privoz - za ktery se musi platit extra, coz nam nikdo nerekl. To je mistni mrav:) Ale nepocitaji s turisty, kteri uz maji jen dolary. Nakonec nas nacerno propasovali v autobuse, zatimco ostatni museli vystoupit a jet lodi. Nocni plavba v autobuse na malickem pramu, dalsi zazitek:)
La Paz se nam predstavil v noci, ale uz to stacilo na poradny sok. Jestlize Lima byla na prvni dojem skoro Evropa, pak La Paz je fakt treti svet. Vylozili nas u hrbitova (velmi krasne misto, jak jsme druhy den zjistili) kde se valely odpadky na ulici, smrdela tam moc a chemikalie a jezdily jen cerne taxiky, do kterych si netroufame.
Vubec, La Paz je zazitek. Mesto s 1,5 mil obyvatel v strmem kanonu, vsude kopce a zmatek, male ulice a spousta lidi. Centrum mesta se najde tak, ze se jde porad z kopce :) Nejvyssi a nejnizsi bod meste deli 1500 metru vyskovych. Prejet z jedne strany na druhou znamena absolvovat serpentiny jako v Krkonosich. Vsude jsou vojaci, policiste, bolivijske vlajky a hlavne prezident Evo Morales. Na vlastni oci vidime kult osobnosti - u rozestavenych tunelu a mostu jsou velke cedule s napisem ¨Evo plni slib¨ (ci tak nejak), jeho podobizny maji vsude.
Porad mame vsichni dost problem s vyskou. Aklimatizaci jsme snad nepodcenili, ale Annika mela dost problemy s dychanim a radeji sla vcera k doktorovi. Ten ji akorat potvrdil, ze je v poradku a dal nejake prasky od bolesti.
Zitra tu maji nejaky festival, tak snad se nam podari si to nejak uzit.
Na zaver jeste nekolik postrehu k tomu, jak je to tu jine:
Silnice jsou jednim slovem silenstvi. Jizdni pruhy jsou jenom smesne cary, dopravni predpisy existuji jen na papire. Bezpecna vzdalenost neexistuje, auta se mijeji bezne o 10 cm a uz asi stokrat jsem si myslel, ze toho chodce proste musime srazit - nakonec to vyslo snad o pest.
Obchod se tu dela tak, ze si zbozi vystavite na ulici, date si tam ceduli co prodavate a pak jeste hulakate, ze prodavate treba chleba, chleba, CHLEBA! Okolojdouci den neslysi na prave ucho.
Slova ¨aqua caliente¨ by se dala mylne prelozit jako ¨tepla voda¨. Tady to ale znamena, ze kdyz budeme mit stesti, voda nebude uplne ledova.
Vse je takove spinave a nedodelane - spime ted u Sokiho, ktery ma nadherny dum. Lepsi v Ratiskovicich asi nenajdete. Ale stejne nejsou zalistovane nektere hrany a jde pod nima videt beton, v koupelne je rozbita kachlicka a nektere kusy nabytku jsou tak spinave, ze jsem si toho vsimnul i ja. A to Soki zil 5 let v Nemecku.
Slunce je v poledne na severu, nikoliv na jihu. Overoval jsem si to radsi s kompasem, tak snad nekecam, protoze je to pro me nezvykla vec.
A na zaver to nejdulezitejsi. Je to tak, je to pravda: voda v zachode se toci opacnym smerem nez u nas!